Záchvat úzkosti - příznaky, průběh a co dělat

zář, 30 2025

Každý, kdo zažil záchvat úzkosti, ví, jak rychle se může svět najednou zhroutit. Náhlý pocit, že se něco špatného blíží, bušící srdce a myšlenky letící rychlostí rychlejší než vlak - to všechno může nastat během několika minut. Tento článek vám popíše, co se během takového okamžiku děje, jak rozpoznat varovné signály a jak na to reagovat, aby se situace nezměnila v dlouhodobý problém.

Co je záchvat úzkosti náhlý a intenzivní pocit nepřiměřené úzkosti, často doprovázený fyzickými i psychickými příznaky?

Jedná se o krátkodobý, ale velmi silný stav, který může trvat od několika minut až po půl hodiny. Na rozdíl od chronické úzkosti není úzkostná porucha diagnostikováno jako dlouhodobý stav, ale spíše jako jednorázová epizoda vyvolaná konkrétním spouštěčem. Záchvat úzkosti může vzniknout i bez předchozího upozornění a často se mylně zaměňuje s panickým záchvatem.

Jaké jsou fyzické příznaky symptomy těla, které doprovázejí úzkostný stav?

Fyzické příznaky jsou často první, které nás varují, že se něco děje. Mezi nejčastější patří:

• Bušení srdce nebo palpitace
• Zrychlený dech, pocit nedostatku vzduchu
• Pocení, zimní poty
• Chvění nebo třes
• Bolest na hrudi, pocit svírání
• Nevolnost, závratě, mdloby

Tyto příznaky jsou způsobeny aktivací autonomního nervového systému, konkrétně „boj‑nebo‑únik“ odezvy.

Jaké jsou psychické příznaky vnitřní prožitky a myšlenky během úzkosti?

Psychické projevy mohou být rovnocenně rušivé:

• Intenzivní pocit nadcházejícího nebezpečí
• Strach ze ztráty kontroly nebo šílenství
• Obavy z úmrtí nebo srdečního selhání
• Roztroušené, rychlé myšlenky (myšlenková bouře)
• Odpojení od reality, pocit „odstupu“

Tyto projevy často ztěžují racionální rozhodování a vedou k dalšímu zhoršení stavu.

Rozlišení od panického záchvatu akutní epizoda extrémní úzkosti doprovázená tělesnými příznaky

Panický záchvat a záchvat úzkosti mají mnoho společného, ale existují klíčové rozdíly:

• Intenzita: Panický záchvat bývá často silnější a může vést k pocitu, že člověk zemře.
• Délka: Panika trvá obvykle 5‑15 minut, zatímco úzkost může přetrvávat i delší dobu.
• Spouštěč: Panika často nastává bez zjevného spouštěče, zatímco úzkost má častěji konkrétní podnět (např. veřejné vystoupení).

Rozlišení není vždy nutné - oba stavy vyžadují podobné kroky, ale pro dlouhodobou terapii je důležité přesně diagnostikovat.

Co dělat během záchvatu?

Existuje několik osvědčených technik, které můžete použít okamžitě:

1. Zaměřte se na dech: Pomalu nadechněte nosem po čtyři sekundy, zadržte dech dvě sekundy a vydechněte ústy po šest sekund. Opakujte pětkrát. Tento jednoduchý dýchací cvičení technika regulace dechu, která aktivuje parasympatický nervový systém pomáhá snížit srdeční frekvenci.
2. Přepněte pozornost: Pomocí metody 5‑4‑3‑2‑1 pojmenujte pět věcí, které vidíte, čtyři, které slyšíte, tři, které cítíte, dvě, které můžete ochutnat, a jednu, kterou můžete ucítit. Tento „grounding“ technik odvrací mysl od úzkostných myšlenek.
3. Uvolněte svaly: Projděte tělo od hlavy po paty a napněte, pak uvolněte každou skupinu svalů. Uvolnění napětí pomáhá zmenšit fyzické příznaky.
4. Vyhledejte podporu: Pokud můžete, zavolejte kamaráda nebo rodinného příslušníka a sdělte mu, že prožíváte úzkost. Pouze fakt, že nejste sami, často stačí k rychlejšímu uklidnění.

Tyto kroky lze kombinovat a přizpůsobit vlastní potřebě. Klíčové je jednat rychle, dříve než se úzkost rozneří a uloží do paměti.

Prevence a dlouhodobé strategie

Jednorázový zásah nepomůže, pokud se záchvaty opakují. Zde jsou osvědčené dlouhodobé řešení:

• Pravidelný pohyb: Aerobní cvičení (běh, plavání, rychlá chůze) snižuje hladinu kortizolu a zvyšuje endorfiny.
• Spánková hygiena: 7‑9 hodin kvalitního spánku snižuje citlivost na stresory.
• Strava: Dostatek omega‑3 mastných kyselin (ryby, lněná semínka), komplexních sacharidů a hořčíku pomáhá stabilizovat náladu.
• Meditace a mindfulness: Každodenní 10‑minutová praxe zvyšuje aktivitu prefrontální kůry, což vede k lepší regulaci emocí.
• Terapeutické sezení: kognitivně-behaviorální terapie psichoterapeutický přístup zaměřený na změnu myšlenkových vzorců a chování má nejvyšší úspěšnost při léčbě úzkostných poruch.
• Léky: V některých případech mohou být předepsány SSRI nebo krátkodobě benzodiazepiny, ale vždy pod dohledem lékaře.

Klíčová je kombinace fyzických a psychických technik - jedním řešením obvykle nestačí.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud se záchvaty opakují častěji než jednou za měsíc, trvají déle než 30 minut, nebo zasahují do každodenního života (práce, vztahy, studium), je čas navštívit odborníka. Přístup k psychologovi, psychiatrovi nebo praktickému lékaři vám umožní získat:

• Diagnostiku - rozlišení mezi úzkostnou poruchou, panickou poruchou a jinými psychickými stavy.
• Individuální léčebný plán - terapie, medikace, případně kombinace.
• Podpůrné skupiny - sdílení zkušeností s lidmi v podobné situaci může významně snížit pocit izolace.

Nemusíte čekat na krizi; preventivní konzultace může předejít dalším záchvatům.

Shrnutí

• Záchvat úzkosti je náhlý, intenzivní stav, který spojuje fyzické i psychické příznaky.
• Fyzické příznaky zahrnují bušení srdce, rychlý dech, pocení a závratě.
• Psychické projevy jsou strach, myšlenková bouře a pocit ztráty kontroly.
• Rychlé techniky - dýchání, grounding, uvolnění svalů a podpora - pomáhají během epizody.
• Dlouhodobá prevence spočívá v pohybu, spánku, stravě, mindfulness a terapii.
• Pokud se záchvaty opakují nebo zasahují do života, vyhledejte odborníka.