Kdy je ofsajd ve fotbale? Všechno, co potřebujete vědět o pravidlech ofsajdu

Ofsajd je jedno z nejčastějších pravidel ve fotbale, které lidé špatně rozumí. Mnoho fanoušků si říká: „Proč to soudce nezaznamenal?“ nebo „To bylo ofsajd, nebo ne?“ Většina lidí si myslí, že ofsajd je jen o tom, když hráč stojí před obráncem. To není pravda. Ofsajd je složitější, a když ho pochopíte správně, uvidíte hru úplně jinak.

Co je vlastně ofsajd?

Ofsajd je situace, kdy hráč útočícího týmu je v okamžiku, kdy mu přiřazuje míč, blíže k bráně soupeře než druhý poslední obránce (obvykle poslední obránce je brankář) a míč je přiřazen jeho týmovým hráčem. Ne každý hráč, který je vpředu, je v ofsajdu. Musí být v okamžiku přiřazení míče, a musí být zapojen do hry.

Pravidlo ofsajdu existuje proto, aby se předešlo „ležení“ před bránou. Kdyby nebylo ofsajdu, týmy by měly jednoho hráče stát přímo u branky soupeře a čekat, až mu někdo přiřadí míč. Hra by se změnila v „dálkový přiřazovací sport“ - a to by bylo nezajímavé.

Když je hráč v ofsajdu?

Chcete-li vědět, zda je hráč v ofsajdu, musíte zkontrolovat tři věci:

1. Poloha hráče: Je blíže k bráně soupeře než druhý poslední obránce (ne brankář, pokud je to druhý poslední)?
2. Okamžik přiřazení: Je tato poloha v okamžiku, kdy mu týmový hráč přiřazuje míč? Není důležité, když míč dorazí, ale když je vyslaný.
3. Zapojení do hry: Hráč musí aktivně ovlivňovat hru - chytat míč, bránit obránce, nebo způsobit, že obránce se otočí a ztratí pozici.

Pokud je hráč vpředu, ale nezakročí, není to ofsajd. Například, když hráč stojí před obránci, ale nechává míč jít kolem sebe a nezakročí, soudce nezakáže hru. Mnoho lidí si myslí, že stačí být vpředu - ale to je špatně. Musíte být vpředu a zapojen a v okamžiku přiřazení.

Kdo je druhý poslední obránce?

Druhý poslední obránce je klíčový. Nejde o brankáře, pokud je brankář poslední. Většina lidí si myslí, že ofsajd znamená „před brankářem“. Ale to není pravda. Pokud má tým dva obránce a brankář, pak druhý poslední obránce je ten druhý obránce. Pokud má tým jen jednoho obránce (například při přehození brankáře), pak je druhý poslední obránce brankář.

Ukázka:

• Tým A má 4 obránce, brankář. Druhý poslední obránce je třetí obránce.
• Tým B má 1 obránce, brankář. Druhý poslední obránce je brankář.
• Tým C má 3 obránce, brankář. Druhý poslední obránce je druhý obránce.

Nezapomeňte: brankář je jen obránce. Pokud je v přední části hřiště, může být druhým posledním obráncem.

Kdy ofsajd neplatí?

Ofsajd se nevyhodnocuje, když:

• Hráč dostane míč z rohu.
• Hráč dostane míč z hodu z boku.
• Hráč dostane míč z volného kopu (i když je to neindirektní volný kop).

To je důležité. Mnoho lidí si myslí, že ofsajd platí vždy - ale ne. Když je míč přiřazen z rohu, soudce nekontroluje pozici hráčů. Můžete mít 5 hráčů před brankářem - a to je v pořádku. Stejně tak při hodu z boku - neexistuje ofsajd. To je důvod, proč někdy vypadá hra tak divně: hráči se přesouvají do pozic, kde by jinak byli ofsajd, ale protože je míč z boku, je to legální.

Co je „aktivní účast“?

Ofsajd není jen o pozici. Je to o účasti. Pokud hráč je vpředu, ale nezakročí, není to ofsajd. Například:

• Hráč A je vpředu, ale míč letí k hráči B, který je za obránce. Hráč A se nepohybuje, nechává míč jít. Není ofsajd.
• Hráč A je vpředu, míč letí k hráči B, ale hráč A se otočí, vytáhne ruku, způsobí, že obránce se otočí a ztratí pozici. Je to ofsajd.
• Hráč A je vpředu, míč letí k hráči B, ale hráč A se dotkne míče. Je to ofsajd.

Pravidlo říká: „Hráč je v ofsajdu, pokud je v pozici, která mu umožňuje ovlivnit hru.“ To znamená, že i když se nedotkne míče, může být trestán, pokud způsobí, že obránce ztratí pozici nebo se zmatí.

Co se stane, když je ofsajd?

Když soudce zaznamená ofsajd, hra se zastaví. Soupeř dostane volný kop na místě, kde se ofsajd stál. Nejde o trestný kop, nejde o penaltu - jen obyčejný volný kop. To je důležité. Mnoho lidí si myslí, že ofsajd je jako trest - ale není. Je to jen přerušení hry, které dává obráncům výhodu.

Ofsajd se nevyhodnocuje, pokud:

• Hráč je v ofsajdu, ale míč se dotkne jiného hráče (například obránce), a pak dorazí k hráči v ofsajdu. To se nazývá „zproštění ofsajdu“ - a je to legální.
• Hráč v ofsajdu se dotkne míče, ale míč byl přiřazen z jeho vlastního týmu, který se neúčastnil hry (například při přiřazení z vlastního týmu, který se přesunul do pozice, kde je ofsajd).

Proč je ofsajd tak těžké pochopit?

Ofsajd je těžký, protože se děje rychle. Soudce, asistenti a VAR musí sledovat:

• Pozici 11 hráčů na hřišti v okamžiku přiřazení míče.
• Směr pohybu míče.
• Reakci obránců a útočníků.
• Je hráč aktivně zapojen?

A to všechno za pár desetin vteřiny. I profesionální soudci se mýlí. V minulém roce (2025) bylo v Evropské lize více než 80 případů, kdy VAR překonal rozhodnutí hlavního soudce kvůli ofsajdu. Některá rozhodnutí byla kontroverzní - ale to je přesně to, co dělá fotbal zajímavým.

Ofsajd a VAR

VAR (Video Assistant Referee) se používá k přesnému vyhodnocení ofsajdu. Systém používá linek - čáry, které jsou vytvořeny na základě pozic hráčů v okamžiku přiřazení. Pokud je hráč o 5 cm před druhým posledním obráncem, VAR to uvidí. V minulém roce (2025) bylo v Evropské lize 92 % ofsajdů vyhodnoceno pomocí VAR.

Proč to děláme? Protože lidské oko nemůže vidět 5 cm přes 100 metrů hřiště. A při rychlém přiřazení to může rozhodnout o golu. Například v zápase Sparta - Slavia v roce 2025 byl gól zrušen, protože hráč byl o 4 cm před obráncem. Vizualizace to ukázala. Fanoušci se rozčilovali - ale pravidlo je pravidlo.

Co se změnilo v posledních letech?

V roce 2022 bylo pravidlo ofsajdu upraveno. Dříve se počítalo, že hráč je v ofsajdu, pokud je jakýkoli jeho část (ruka, noha, hlava) před druhým posledním obráncem. Teď se počítá nejbližší část těla, která může hrát míč. To znamená, že pokud je hráč s nohou vpředu, ale tělo je za obráncem, a míč se dotkne jeho ruky - to není ofsajd.

Tato změna byla učiněna, protože lidé se stále více stěžovali na „nepřirozené“ ofsajdy. Například, když hráč stojí s nohou před obráncem, ale tělo je za ním - a míč se dotkne jeho ruky. Dříve to bylo ofsajd. Teď není. To znamená, že útočníci mají více prostoru pro hru.

Praktický tip: Jak si to představit

Představte si hřiště jako pás. Druhý poslední obránce je čára, která se pohybuje. Když je míč přiřazen, ta čára se zastaví. Hráč, který je přes ní - a aktivně hraje - je v ofsajdu. Hráč, který je za ní - nebo se nepohybuje - není.

Když sledujete zápas, zaměřte se na:

1. Kdo přiřazuje míč?
2. Kde je druhý poslední obránce?
3. Je hráč, který dostane míč, před ním?
4. Nebo se někdo pohybuje, aby ovlivnil obránce?

Nebojte se, že to bude trvat chvíli. I profesionální analytici se učí toto pravidlo každý týden.