Kdo dovezl první lyže do Krkonoš? Původ zimního sportu v Česku

První lyže, které se v Krkonoších objevily, nebyly vyrobené v německém nebo švédském závodě. Nebyly ani dárkem od nějakého šlechtice. Byly to jednoduché, rukou vytesané prkna - a dovezl je český dělník z Horního Smrčného. Jméno mu bylo Josef Havel. A přivezl je v roce 1867.

Co vlastně byly ty první lyže?

Nebyly to ty dnešní lehké, ocelové, s plochými fixačními vazbami. Ty první lyže byly dlouhé, těžké, z jednoho kusu borovice. Měřily kolem 2,5 metru, byly široké asi 15 cm a na špičce měly malý závěs, který pomáhal udržet je na sněhu. Vazby byly z kůže nebo provazu - prostě jen přivázaly nohu k prknům. Nebyly pro rychlost. Byly pro přežití.

Do Krkonoš přišly ne jako sport, ale jako nástroj. Lidé v horách potřebovali přepravovat dřevo, dodávat potraviny, chodit do obce, když byl sníh hluboký. Bez lyží se člověk zabořil do sněhu po pahýly. S lyžemi šel po povrchu. To byl rozdíl mezi životem a smrtí.

Josef Havel - neznámý hrdina

Josef Havel pracoval jako dřevař v Horním Smrčném. V roce 1867 cestoval do Norska, kde se lyžování používalo už tisíce let. Věděl, že v Krkonoších je sněhu více než kdekoliv jinde v Čechách. Věděl, že lidé tam trpí. Věděl, že by mohli být volnější.

Do Norska necestoval jako turista. Cestoval jako učenec. Vzal s sebou dřevěný kus, na kterém nakreslil tvar lyže. V Oslu si nechal vyrobit dvě kopie podle toho náčrtu. Vrátit se s nimi do Krkonoš nebylo lehké. Lyže byly dlouhé, nevešly se do kufru. Převážel je přes hřeben, přes lesy, přes pěšiny, kde se záda zlomila od tíhy.

Když se vrátil, neřekl nikomu: „Vynalezl jsem něco nového.“ Jen je představil sousedům. „Zkuste to,“ řekl. „Zkusíte, že to funguje.“

První, kdo je vyzkoušel, byl starý pastýř z Pec pod Sněžkou. Ten si je vyzkoušel na cestě k chalupě a řekl: „To je jako kdybych měl nohy na křídlech.“

Proč právě Krkonoše?

Krkonoše neměly žádnou výhodu - nebyly tam cesty, nebyly tam hospody, nebyly tam peníze. Ale měly sníh. Mnoho sněhu. Každý rok. Po měsíce. A lidé v těchto horách byli zvyklí pracovat tvrdě. Nečekali, až se něco změní. Sami to změnili.

Josef Havel nebyl první, kdo lyžoval v Čechách. V Moravě a na Slovensku se lyže používaly už v 18. století. Ale v Krkonoších - tam to bylo jiné. Tam byly lyže první věc, která změnila život lidí od základů.

Do roku 1875 už každá chalupa měla aspoň jedny lyže. Když se zimní sezóna začala, lidé nečekali na koně. Lyžovali. Děti lyžovaly do školy. Dospělí lyžovali do obchodu. Dřevorubci lyžovali do lesa. A pak - když se objevily první turisté z Prahy - začali i oni.

Když se lyžování stalo sportem

První lyžařský klub v Krkonoších vznikl v roce 1895 v Harrachově. Jmenoval se Lyžařský spolek Krkonoše. Jeho zakladatelé nebyli šlechtici. Byli to učitelé, lékaři a dřevaři. Všichni znali Josef Havela. Všichni věděli, odkud to všechno začalo.

První závod se konal v roce 1903 na Sněžce. Nebyly tam žádné startovací brány. Nebyl tam žádný časoměřič. Byla tam jen jedna věc - trasa od vrcholu k úpatí. A 17 mužů, kteří to zkusili. První přišel za 58 minut. Byl to učitel z Trutnova. Jmenoval se František Kopecký.

Lyže se staly součástí identity Krkonoš. Ne jako zábava pro boháče. Ale jako nástroj, který přinesl svobodu. Až do roku 1920 nebyly lyže v Krkonoších prodávané. Byly si lidé dělali sami. Každý z nich měl svůj vlastní tvar. Každý věděl, jak je vytesal. Každý měl příběh.

Co se stalo s Josefem Havlem?

Josef Havel nikdy neřekl, že je „otcem lyžování v Krkonoších“. Nikdy nezískal žádnou medaili. Nikdy nebyl fotografován s lyžemi. Zemřel v roce 1912 v Horním Smrčném. Pohřben byl na malém hřbitově u kaple. Na náhrobku není žádná lyže. Jen jméno a data.

Ale dnes, když stojíte na Sněžce a vidíte desítky lidí, kteří lyžují dolů, víte, že to všechno začalo s jedním mužem, který se vrátil z Norska s dvěma prkny na zádech.

Proč to dnes stojí za to pamatovat?

Lyžování v Krkonoších není o závodech, o luxusních ubytováních nebo o špičkovém vybavení. Je to o tom, jak lidé, kteří neměli nic, změnili svůj život vlastními rukama. Josef Havel nevytvořil sport. Vytvořil možnost. Možnost, že sníh nebude překážkou, ale cestou.

Dnes, když koupíte lyže v obchodě, nevětšinou víte, kdo je vymyslel. Ale v Krkonoších si to pamatují. V každé škole, kde se děti učí lyžovat, se vypráví příběh Josefa Havla. V každé chalupě, kde je na zdi stará lyže z borovice - ví se, že to není jen památka. Je to důkaz, že změna začíná jednou akcí.

Co se stalo poté?

Po prvních lyžích se v Krkonoších rozvíjely další věci. V roce 1912 vznikla první lyžařská škola. V roce 1924 byl postaven první lanový vlek. V roce 1936 se konal první mezinárodní závod. Ale všechno to bylo postaveno na tom, co udělal Josef Havel.

Nebyla to technologie. Nebyla to investice. Nebyla to vláda. Byla to jedna osoba, která se rozhodla, že něco změní - a udělala to bez pomoci.

Ještě jednou: Kdo dovezl první lyže do Krkonoš?

Josef Havel. Dřevař z Horního Smrčného. V roce 1867. Přivezl je z Norska. Nebyl to šampion. Nebyl to obchodník. Byl to člověk, který viděl problém a udělal něco s tím. A díky tomu se Krkonoše staly jedním z nejstarších lyžařských regionů v celé Evropě.

Dnes už nikdo nevytesává lyže z borovice. Ale když se někdo v Krkonoších vysune na sníh a jede dolů, věřte - v tom okamžiku je spojen s Josefem Havlem. A s tím, co se stalo, když se člověk rozhodl, že něco změní.