Jak hluboko se může člověk potopit bez přístroje?

Bez potápěčského přístroje, bez bublin, bez tlaku na uších z kompresoru - jen s tím, co máš v plicích a co ti umožňuje tělo. Kolik metrů pod hladinou můžeš dospět, když necháš všechno za sebou? Tato otázka zní jako výzva, ale není to závod. Je to otázka fyziky, fyziologie a ducha.

Co se vlastně děje, když se potápíš bez přístroje?

Když se ponoříš do vody, začínáš ztrácet vzduch. A s ním i tlak. Každých 10 metrů hloubky přidává voda další atmosféru tlaku. To znamená, že na 10 metrech je tlak dvakrát vyšší než na povrchu. Na 20 metrech je to už třikrát. A tělo to nezvládne bez přizpůsobení.

Bez přístroje neexistuje záchranný balónek, žádná zásoba kyslíku. Musíš si ho uložit. A tělo se k tomu přizpůsobí - pokud máš trénink. První věc, která se stane, je tzv. potápěčský reflex. Srdce se zpomalí, krev se přesměruje z končetin do mozku a srdce. Tělo se přepíná do režimu šetření kyslíku. Tento reflex je u všech lidí, ale u lidí, kteří potápějí pravidelně, je mnohem silnější.

Na 10-15 metrech většina lidí začne cítit tlak na uších. To není nebezpečí - to je jen signál, že je čas vyrovnat tlak. Pokud to neuděláš, můžeš poškodit bubínky. Ale na 20 metrech už se začíná měnit i krevní oběh. Kyslík se začíná spotřebovávat rychleji, protože tělo pracuje proti tlaku. A tady začíná rozdíl mezi běžným člověkem a potápěčem bez přístroje.

Kolik metrů můžeš dosáhnout bez tréninku?

Bez jakéhokoli tréninku, jen z vlastní zkušenosti, většina lidí dosáhne 5-8 metrů. To je víc, než si myslíš. Většina lidí se bojí hloubky, ale když se rozhodneš, že se ponoříš, tělo ti pomůže. Většina lidí v bazénu bez tréninku stihne 6 metrů, když se ponoří a drží dech. Někteří dokonce 10 metrů - ale jen krátce.

Na 10 metrech už je tlak takový, že se plicní koupelka začíná stlačovat. Kyslík se spotřebovává rychleji, protože tělo potřebuje více energie, aby se s ním vypořádalo. Pokud se nevyrovnáš s tlakem, můžeš začít cítit závratě. A to není jen „pocit“ - je to varování, že tělo přechází do stavu hypoxie.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se snaží dosáhnout co největší hloubky rychle. Ne. Potápění bez přístroje není o rychlosti. Je to o klidu. O tom, jak pomalu a jemně se ponoříš. Když se ponoříš rychle, spotřebuješ kyslík na boj proti tlaku. Když se ponoříš pomalu, tělo má čas se přizpůsobit.

Co se děje u profesionálů?

Profesionální potápěči bez přístroje, tzv. freediveri, dosahují hloubek, které vypadají jako sci-fi. Světový rekord v statickém potápění (držení dechu na místě) je 11 minut a 54 sekund. Ale v hloubce? Rekord v hloubkovém potápění bez přístroje je 214 metrů - nastavený v roce 2023. To je hloubka, kde by se klasický potápěč s přístrojem musel zastavit a zkontrolovat tlak. A tenhle člověk tam šel jen s tím, co měl v plicích.

Jak to je možné? Nejsou to superlidi. Jsou to lidé, kteří trénují desítky tisíc hodin. Trénují dechové techniky, meditaci, kontrolu srdce, návyky relaxace. Většina z nich začíná jako běžní lidé. Někdo začal v bazénu, někdo na pláži. Ale postupně se naučili, jak tělo přepínat do „režimu šetření“.

Na 100 metrech je tlak přibližně 11 atmosfér. Plicní koupelky jsou stlačené na velikost pěsti. Krevní oběh se přesměruje tak, že mozek dostává 90 % kyslíku. Srdce klopýtá na 10 úderů za minutu. A tělo přežívá. Ale jen pokud je člověk připraven. Pokud ne, může dojít k ztrátě vědomí - tzv. blackout. A to je nebezpečné. V hloubce je to jako vypnutí. Bez pomoci se nevzbudíš.

Je bezpečné se potápět bez přístroje?

Ano - ale jen s pravidly.

Největší riziko není hloubka. Je to izolace. Když se potápíš sám, nikdo tě nevidí. Když ztratíš vědomí, nikdo tě nevytáhne. Proto je pravidlo číslo jedna: nikdy neplaveš sám. Vždycky musí být někdo na povrchu, který tě sleduje. A musí být připraven na záchranu.

Druhé pravidlo: nechodíš hlouběji, než jsi trénoval. Pokud jsi dnes dosáhl 15 metrů, nezkoušej 20. Tělo potřebuje čas. Každý den je jiný. Některé dny se cítíš silnější, jiné dny tělo odmítá. Poslouchej ho.

Třetí pravidlo: nezadržuj dech, když máš závratě. Pokud cítíš, že se ti točí hlava, nebo se ti začínají zavírat oči - vystupuj. Nečekáš na poslední chvíli. Když se točí hlava, je to už pozdě. Většina úrazů se stává, když lidé chtějí „jen trochu hlouběji“.

Co potřebuješ začít?

Nepotřebuješ nic drahého. Nejsou potřeba plavky, nožičky, masky. Stačí plavky, které ti nebrání. Někdo začíná jen v bazénu. Nejprve se naučíš držet dech na místě. Sedneš si na okraj, nadechneš se, ponoříš se a držíš. Zaznamenáš, jak dlouho to trvá. Pak se naučíš plavat pod vodou. Ne rychle. Pomalu. S klidem.

Nejlepší způsob, jak se naučit, je kurz freedivingu. Nejde o to, abys se naučil plavat rychle. Jde o to, abys pochopil, jak tělo funguje pod vodou. Kurzy trvají 1-3 dny. Stojí 2000-4000 Kč. A změní ti život.

Na konci kurzu budeš umět:

• Držet dech 2-3 minuty na místě
• Ponořit se na 15-20 metrů bez námahy
• Identifikovat příznaky přílišného tlaku
• Spolupracovat s partnerem pro bezpečnost

A to je všechno, co potřebuješ. Nejsi potápěč. Jsi člověk, který se naučil spolupracovat se svým tělem.

Proč to dělají lidé?

Nejsou to všichni atléti. Někteří to dělají proto, že chtějí ticho. Pod vodou není hluk. Není telefon. Není myšlenky. Je jen tělo, voda a dech. To je meditace v pohybu.

Někteří to dělají proto, že chtějí pocit svobody. Když se ponoříš, všechno se zastaví. Neexistuje „musím“, „mělo bych“, „bylo by lepší“. Je jen „jsem“. A v té chvíli se tělo přizpůsobí. A ty se přizpůsobíš mu.

Někteří to dělají proto, že chtějí zjistit, co je v nich. Kolik toho tělo dokáže? Kolik toho ještě můžeš dát? A odpověď není v hloubce. Odpověď je v klidu, který najdeš pod vodou.

Co se stane, když se vrátíš nahoru?

Když se vynoříš, tělo se přepíná zpět. Krev se vrací do končetin. Srdce začíná bušit rychleji. Můžeš cítit závratě, někdy i lehkou nevolnost. To je normální. Ale pokud se cítíš zmateně, nebo máš závraty déle než pár vteřin - zastav. Nechodíš znovu. Příště budeš připravenější.

Největší chyba je vracet se rychle. Ne. Vynořuj se pomalu. Nejprve na 5 metrů, zastav se, nadechni se. Pak na 3 metry. Pak na povrch. To tělo potřebuje, aby se vyrovnalo s tlakem. Rychlé vynoření může způsobit dekompresní nemoc - i bez přístroje. Ano, i bez bublin.

Je to pro tebe?

Ne. Ne každému. Ale každý, kdo se ponoří, zjistí něco o sobě. Nejsi silnější, když se ponoříš hlouběji. Jsi silnější, když se naučíš poslouchat. Když se naučíš přijmout, že tělo ví, co dělat. Když se naučíš, že klid je silnější než síla.

Nejhlubší potápění není v metrech. Je v klidu, který najdeš pod hladinou. A ten můžeš najít i na 5 metrech. Stačí, když se ponoříš. A necháš všechno za sebou.