Jak fungují body v tenise? Jednoduchý průvodce po pravidlech skórování

Body v tenise se počítají úplně jinak než ve většině jiných sportů. Když poprvé sledujete zápas, může to vypadat jako chaos: 15, 30, 40, a pak náhle „game“? Proč nejsou body 1, 2, 3? A co je to deuce nebo advantage? Všechno to zní zmateně, ale když to rozložíte krok za krokem, je to jednoduché. Tady je, jak to skutečně funguje.

Základní skórování: 15, 30, 40, game

Každý hrač má v jednom game čtyři možné body: 15, 30, 40 a pak game. Nejsou to body jako v basketu nebo fotbale - tohle je jen název pro pozice ve hře. Když hráč vyhraje první bod, má 15. Když vyhraje druhý, má 30. Třetí bod mu dá 40. Čtvrtý bod mu vyhraje game - ale jen pokud má o dva body výhodu.

Proč 15, 30, 40? Historicky to vychází ze středověkého francouzského hodinového systému, kde se čas měřil ve čtvrtinách. 15, 30, 45 - ale 45 se později zkrátilo na 40, aby se zabránilo záměně s „game“ při hlasování. Dnes to už nikdo nevysvětluje, ale pravidlo zůstalo.

Co je deuce a advantage?

Když oba hráči mají 40, není to „remíza“. Je to deuce. A teprve teď začíná pravá hra. Aby hráč vyhrál game, musí mít o dva body výhodu. Takže po deuce hrají další body. Když hráč vyhraje bod po deuce, má advantage - zkráceně „ad“.

Pokud hráč s výhodou vyhraje další bod, vyhrává game. Pokud ale protihráč vyhraje následující bod, zase je deuce. A hra se opakuje. To může trvat dlouho - někdy i desítky bodů. Výsledek: jeden hráč nakonec vyhraje, ale jen když se mu podaří získat dva body za sebou.

Toto pravidlo je jedním z největších rozdílů mezi tenisem a jinými sporty. V basketu stačí o jeden bod výhoda. V tenise ne. To dělá zápasy napínavější, protože žádný bod není závěrečný - dokud není jasná převaha.

Jak se počítá set?

Set se vyhrává tím, že hráč získá šest game, ale musí mít o dva game výhodu. Tedy pokud je 6-5, hra pokračuje. Pokud je 6-6, hraje se tie-break.

Tie-break je speciální game, které se hraje, když je 6-6 ve setu. První hráč, který získá sedm bodů a má o dva body výhodu, vyhrává tie-break a tím i set. Body v tie-breaku se počítají jako 1, 2, 3… - žádné 15, 30, 40. Hráči střídají podání každé dva body. Když se dosáhne 6-6 v tie-breaku, hra pokračuje, dokud někdo nezíská dvoubodovou výhodu.

Ve velkých turnajích jako Wimbledon nebo US Open se v posledním setu (třetí u žen, pátý u mužů) tie-break nehraje. Tam se hraje „advantage set“ - tedy hra pokračuje, dokud někdo nezíská o dva game výhodu. To může vést k neuvěřitelně dlouhým setům. Například v roce 2010 na Wimbledonu hráči John Isner a Nicolas Mahut hráli set, který trval 8 hodin a 11 minut - a skončil 70-68.

Kolik game je potřeba na výhru zápasu?

Zápas se hraje buď na dva vyhrané sety (u žen a některých mužských turnajů), nebo na tři vyhrané sety (u mužů ve velkých turnajích). To znamená, že abyste vyhráli zápas, musíte vyhrát nejméně 12 game (6-0, 6-0) a nejvýše… téměř nekonečně, pokud se hraje advantage set.

Představte si zápas, kde hráč vyhraje 6-4, 6-7(7-9), 7-5. To je 19 game vyhraných a 16 prohraných. A přesto vyhrál. V každém setu bylo jiné skórování, jiné počty bodů, jiné výhody. To je tenis - nejde jen o to, kdo má více bodů, ale kdo je schopen zvládnout tlak v klíčových momentech.

Co je „love“ a proč se to používá?

Když hráč nemá žádný bod, říká se mu „love“. Nejde o lásku - výraz pochází z francouzského slova „l’oeuf“, což znamená „vejce“. A vejce má tvar nuly. Takže když je 0-0, je to „love-all“. Když je 15-0, říká se „fifteen-love“. V angličtině se to převzalo jako „love“, a zůstalo.

Nezapomeňte: „love“ znamená nula. Nikdy neříkejte „nula“ - v tenise se to neříká. Všechno se říká ve francouzském stylu: 15, 30, 40, love, deuce, advantage.

Co se stane, když se hráči střídají v podání?

V každém game je jen jeden hráč na podání. Ten, kdo podává, má výhodu - může rozhodnout o rychlosti hry, umístění míčku, taktice. Po každém game se podání střídá. Pokud hrajete set 6-3, znamená to, že hráč s 6 game podával většinu času - nejspíš 5 nebo 6 game.

Při tie-breaku se podání střídá po každém bodu, ale po prvním bodu už po každých dvou. První hráč podává první bod, pak druhý hráč podává dva body, pak první opět dva, a tak dále. To zabraňuje tomu, aby jeden hráč měl příliš dlouhou výhodu z podání.

Co je „fault“ a „double fault“?

Před každým bodem hráč podává. Pokud míč dopadne mimo pozemek, je to fault. Má dvě šance. Pokud podá dvakrát za sebou špatně, je to double fault - a protihráč získá bod. To je jedna z nejčastějších chyb u začátečníků. Ale i profíci někdy dělají double fault v klíčovém momentu - a to může zcela změnit průběh zápasu.

Podání je v tenise nejdůležitější dovednost. Většina game se vyhrává právě díky silnému podání. Pokud máte dobré podání, nemusíte být nejlepší hráč - stačí, abyste drželi protihráče pod tlakem.

Co je „break point“ a „save“?

Když hráč, který není na podání, má příležitost vyhrát game, říká se tomu break point. To je klíčový moment. Pokud vyhraje, „breakuje“ podání protihráče - což je velká výhoda, protože podání je silná stránka v tenise.

Break point může být třeba 30-40, nebo 40-advantage protihráči. Pokud hráč na podání vyhraje ten bod, říká se tomu „save“ - jako když zachraňuje game. Když se to stane dvakrát za sebou, je to velká psychologická výhoda.

Největší hráči v historii - jako Federer, Nadal, Djokovic - nejsou ti nejlepší jen ve výměnách. Jsou ti nejlepší v break pointech. Ví, kdy se musí dostat do hry, kdy se musí obrátit, kdy se musí obrátit i v hlavě.

Proč je tenis tak náročný na psychiku?

Protože každý bod je samostatný. V basketu máte 12 minut, v fotbale 90 - v tenise máte 10 minut, ale 100 bodů, které se mohou stát za 5 vteřin. Když jste 40-0, a ztratíte tři body za sebou - je to deuce. A pak advantage protihráči. A pak zase deuce. A pak on vyhraje game. A vy jste ztratili to, co měli skoro v ruce.

Neexistuje žádný sport, kde by se tak často měnila převaha. Zápas může být 6-0, 6-1 - a pak se obrátit na 3-6, 7-5, 6-4. Všechno záleží na jednom bodě. A to je přesně tenis. Nejde o to, kolik bodů jste vyhráli. Jde o to, kdo je schopen zvládnout ten poslední, nejtěžší bod.

Co se stane, když se míč dotkne sítě?

Pokud se míč při podání dotkne sítě a přesto dopadne do správného pole, je to let - a hráč podává znovu. To se nepočítá jako fault. Pokud se ale míč dotkne sítě při výměně a dopadne mimo, je to chyba. Pokud dopadne na pole, hra pokračuje. Výměny se mohou protáhnout na desítky úderů - a to je ta krása tenisu.

Je to tedy jednoduché?

Ano. A zároveň ne. Pravidla jsou jednoduchá. Ale hra je náročná. Když víte, že 40-40 je deuce, že advantage je jedna šance, že game se nevyhrává jen tak, a že set se vyhrává jen s dvoubodovou výhodou - už rozumíte, proč se tenis hraje tak, jak se hraje.

Nejde o rychlost. Nejde o sílu. Nejde ani o to, kolik bodů jste vyhráli. Jde o to, kdo se v momentě, kdy to nejde, dokáže zase postavit. A to je tenis.